Jak jste se k politice dostala?
Byla jsem oslovena s nabídkou pracovat v komunální politice v době kdy má dcera měla šest měsíců a já se chtěla učit něco nového a zároveň získat možnost ovlivnit vývoj ve městě, kde jsem se narodila, vyrostla a kde žiji s celou svojí rodinou. Byla to možnost překročit svůj stín a podle svých představ prosazovat řešení veřejných problémů.
Na jaké úrovni a jak dlouho politicky pracujete?
Jsem druhé volební období členem zastupitelstva města Vyškov. V minulém volebním období jsem byla členem Komise pro výchovu a vzdělávání RM Vyškov a členem Kontrolního výboru ZM města Vyškov. V tomto volebním období jsem členem redakční rady Vyškovského zpravodaje, členem redakční rady Městského informačního kanálu Vyškov. Od roku 2006 jsem za zřizovatele členem školské rady ZŠ Na Vyhlídce ve Vyškově. Jako kandidát jsem se účastnila minulých voleb do krajského zastupitelstva a také voleb do parlamentu. Do krajského zastupitelstva kandiduji i letos.
Co Vás na politické práci baví?
Seznamuji se s fungováním politiky, nahlížím pod povrch fungování svého města. Na jedné straně sice musím sledovat v akci nejhorší lidské vlastnostmi ale naproti tomu se v politice mohu setkat i se skutečnou snahou opravdu pomáhat lidem. Kde existuje dobrá vůle, lze prostřednictvím politiky pro občany skutečně udělat něco pozitivního.
Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?
Politika prováděná z opozičních řad má omezené možnosti, takže za největší úspěchy považuji často už to, když se prostřednictvím vlastní iniciativy podaří zabránit škodlivým krokům, kdy je úzký zájem často lživě vydáván za zájem občanů. Úspěchem je také samotné nalezení způsobu, jak zájem většiny občanů hájit i z menšinových pozic. Za úspěchem, který musí být vyvzdorován vůči zmanipulované většině, musí stát dobrá znalost problematiky, hledání spojenců a odhalení konkrétních soukromých zájmů před občany a v neposlední řadě vtažení občanů do procesu samotného rozhodování. Tímto způsobem zároveň vzniká vazba mezi občanem a politikem, kdy občané mohou při své aktivní účasti vidět politika pracovat a poznat, kdo pracuje v jejich prospěch a kdo v politice reprezentuje jen sebe samotného. Úspěchem svého druhu je také to, když občan může vidět, že politika se dá dělat i poctivě a nezištně.
Podle čeho jste si vybírala politickou stranu či hnutí, ve které/m jste politicky aktivní?
Mimo to, že souhlasím s hlavními myšlenkami, které hlásá, jsem měla možnost se přesvědčit, že v drtivé většině sdružuje poctivé a odvážné lidi, kterým nejenže nejde o politické kariéry ale někdy dokonce svojí politickou angažovaností riskují profesionální kariéry svoje i svých blízkých, někdy se dokonce vystavují verbálním nebo i fyzickým útokům. Bylo výzvou přidat se na jejich stranu a podle svých schopností společně s nimi pomáhat lidem, kteří to potřebují.
Máte nějaký svůj politický sen?
Politik samotný zmůže jen velmi málo, byť by měl sebelepší úmysly. Jestli mám nějaký sen, pak je to aktivní občan a fungující občanská společnost. Nejde o to v soukromí nadávat, nestačí ani chodit pravidelně k volbám ani sledovat politiku. Aktivní občan projevuje svoje názory a když jsou dotčeny jeho svobody nebo práva, klade politikům nepříjemné otázky, navštěvuje politická jednání a když je to třeba, organizuje i občanská sdružení a v zásadních záležitostech neváhá sáhnout i k projevům občanské neposlušnosti. Naše společnost může fungovat ve prospěch lidí jen tehdy, pokud budeme všichni skutečně aktivní a občané dokáží objevit svoji sílu. Pokud chceme demokracii, musíme si zvyknout o ni bojovat. Práva a svobody se nikde nedávají zadarmo, všechny demokratické výhody musely být v minulosti tvrdě vybojovány, naopak; pokud jsou občané pasivní, jejich práva začnou erodovat. To se bohužel děje u nás, takže aktivní občané a občanská společnost jsou pro mne zatím jen tím snem. Kde se politici ve prospěch lidí s občany spojí, mohou dosáhnout nemožné.
Máte nějaký svůj politický vzor?
Nejsem si jistá, zda je nutné vzhlížet k nějakým konkrétním idolům. Obecně by měl politik v sobě spojovat odvahu, poctivost, kompetentnost a samozřejmě také potřebuje štěstí. Vedle toho musí mít vizi, kterou chce prosazovat. Bez vize se jedná jen o politiku pro politiku, cestu bez cíle.
Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?
Role žen v politice se obvykle přepočítává podle početního podílu žen v parlamentu. Přestože nikdo českým ženám ve vstupu do politiky nebrání ani se nad ženami v politice nikdo nepohoršuje, je zjevné, že české ženy politiku dosud nepřijaly za svoji, vnímají ji jako mužskou záležitost a mužům ji přenechávají. Ženy přitom do politiky patří. Seznámila jsem se s výzkumy, podle kterých vnášejí ženy do politiky jiná témata než muži. Už jen tímto mají šanci výrazně ovlivnit směr vývoje společnosti. Proto si myslím, že by české ženy měly být k účasti v politice přinejmenším povzbuzovány a možná i určitým způsobem podporovány. Osobně jsem nikdy jako žena nebyla v politice diskriminována, nicméně nemohu popřít, že je politika nastavena na tělo mužům; už jen tím, že se odehrává nejčastěji ve večerních hodinách, kdy se ženy pečující o malé děti jen velmi obtížně uvolňují. Počítá se s parkovišti pro auta, kuřáckými přestávkami ale jesle pro děti ani přebalovací pulty v parlamentech nebývají.
Co je podle Vás politika?
Politika je definována jako správa věcí veřejných. Pro mne osobně je politika prosazováním vizí o organizaci společnosti, proces, kdy formuluji svoji vizi a hledám podporu pro její prosazení. Já mám vizi svého města přátelského k lidem; konkrétně to znamená bránit zelené plochy před budováním parkovišť a rozšiřováním silnic, podporovat masové sportování dětí namísto dotování vrcholového sportu, nebudovat jen průmyslové zóny ale poskytovat více pozemků i pro bytovou výstavbu, podporou veřejné dopravy předcházet nutnosti budování dalších silnic, stavět se za hospodárné nakládání s veřejným rozpočtem a majetkem. Ve zkratce jde o to identifikovat a prosazovat zájmy občanů.
Byla jsem oslovena s nabídkou pracovat v komunální politice v době kdy má dcera měla šest měsíců a já se chtěla učit něco nového a zároveň získat možnost ovlivnit vývoj ve městě, kde jsem se narodila, vyrostla a kde žiji s celou svojí rodinou. Byla to možnost překročit svůj stín a podle svých představ prosazovat řešení veřejných problémů.
Na jaké úrovni a jak dlouho politicky pracujete?
Jsem druhé volební období členem zastupitelstva města Vyškov. V minulém volebním období jsem byla členem Komise pro výchovu a vzdělávání RM Vyškov a členem Kontrolního výboru ZM města Vyškov. V tomto volebním období jsem členem redakční rady Vyškovského zpravodaje, členem redakční rady Městského informačního kanálu Vyškov. Od roku 2006 jsem za zřizovatele členem školské rady ZŠ Na Vyhlídce ve Vyškově. Jako kandidát jsem se účastnila minulých voleb do krajského zastupitelstva a také voleb do parlamentu. Do krajského zastupitelstva kandiduji i letos.
Co Vás na politické práci baví?
Seznamuji se s fungováním politiky, nahlížím pod povrch fungování svého města. Na jedné straně sice musím sledovat v akci nejhorší lidské vlastnostmi ale naproti tomu se v politice mohu setkat i se skutečnou snahou opravdu pomáhat lidem. Kde existuje dobrá vůle, lze prostřednictvím politiky pro občany skutečně udělat něco pozitivního.
Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?
Politika prováděná z opozičních řad má omezené možnosti, takže za největší úspěchy považuji často už to, když se prostřednictvím vlastní iniciativy podaří zabránit škodlivým krokům, kdy je úzký zájem často lživě vydáván za zájem občanů. Úspěchem je také samotné nalezení způsobu, jak zájem většiny občanů hájit i z menšinových pozic. Za úspěchem, který musí být vyvzdorován vůči zmanipulované většině, musí stát dobrá znalost problematiky, hledání spojenců a odhalení konkrétních soukromých zájmů před občany a v neposlední řadě vtažení občanů do procesu samotného rozhodování. Tímto způsobem zároveň vzniká vazba mezi občanem a politikem, kdy občané mohou při své aktivní účasti vidět politika pracovat a poznat, kdo pracuje v jejich prospěch a kdo v politice reprezentuje jen sebe samotného. Úspěchem svého druhu je také to, když občan může vidět, že politika se dá dělat i poctivě a nezištně.
Podle čeho jste si vybírala politickou stranu či hnutí, ve které/m jste politicky aktivní?
Mimo to, že souhlasím s hlavními myšlenkami, které hlásá, jsem měla možnost se přesvědčit, že v drtivé většině sdružuje poctivé a odvážné lidi, kterým nejenže nejde o politické kariéry ale někdy dokonce svojí politickou angažovaností riskují profesionální kariéry svoje i svých blízkých, někdy se dokonce vystavují verbálním nebo i fyzickým útokům. Bylo výzvou přidat se na jejich stranu a podle svých schopností společně s nimi pomáhat lidem, kteří to potřebují.
Máte nějaký svůj politický sen?
Politik samotný zmůže jen velmi málo, byť by měl sebelepší úmysly. Jestli mám nějaký sen, pak je to aktivní občan a fungující občanská společnost. Nejde o to v soukromí nadávat, nestačí ani chodit pravidelně k volbám ani sledovat politiku. Aktivní občan projevuje svoje názory a když jsou dotčeny jeho svobody nebo práva, klade politikům nepříjemné otázky, navštěvuje politická jednání a když je to třeba, organizuje i občanská sdružení a v zásadních záležitostech neváhá sáhnout i k projevům občanské neposlušnosti. Naše společnost může fungovat ve prospěch lidí jen tehdy, pokud budeme všichni skutečně aktivní a občané dokáží objevit svoji sílu. Pokud chceme demokracii, musíme si zvyknout o ni bojovat. Práva a svobody se nikde nedávají zadarmo, všechny demokratické výhody musely být v minulosti tvrdě vybojovány, naopak; pokud jsou občané pasivní, jejich práva začnou erodovat. To se bohužel děje u nás, takže aktivní občané a občanská společnost jsou pro mne zatím jen tím snem. Kde se politici ve prospěch lidí s občany spojí, mohou dosáhnout nemožné.
Máte nějaký svůj politický vzor?
Nejsem si jistá, zda je nutné vzhlížet k nějakým konkrétním idolům. Obecně by měl politik v sobě spojovat odvahu, poctivost, kompetentnost a samozřejmě také potřebuje štěstí. Vedle toho musí mít vizi, kterou chce prosazovat. Bez vize se jedná jen o politiku pro politiku, cestu bez cíle.
Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?
Role žen v politice se obvykle přepočítává podle početního podílu žen v parlamentu. Přestože nikdo českým ženám ve vstupu do politiky nebrání ani se nad ženami v politice nikdo nepohoršuje, je zjevné, že české ženy politiku dosud nepřijaly za svoji, vnímají ji jako mužskou záležitost a mužům ji přenechávají. Ženy přitom do politiky patří. Seznámila jsem se s výzkumy, podle kterých vnášejí ženy do politiky jiná témata než muži. Už jen tímto mají šanci výrazně ovlivnit směr vývoje společnosti. Proto si myslím, že by české ženy měly být k účasti v politice přinejmenším povzbuzovány a možná i určitým způsobem podporovány. Osobně jsem nikdy jako žena nebyla v politice diskriminována, nicméně nemohu popřít, že je politika nastavena na tělo mužům; už jen tím, že se odehrává nejčastěji ve večerních hodinách, kdy se ženy pečující o malé děti jen velmi obtížně uvolňují. Počítá se s parkovišti pro auta, kuřáckými přestávkami ale jesle pro děti ani přebalovací pulty v parlamentech nebývají.
Co je podle Vás politika?
Politika je definována jako správa věcí veřejných. Pro mne osobně je politika prosazováním vizí o organizaci společnosti, proces, kdy formuluji svoji vizi a hledám podporu pro její prosazení. Já mám vizi svého města přátelského k lidem; konkrétně to znamená bránit zelené plochy před budováním parkovišť a rozšiřováním silnic, podporovat masové sportování dětí namísto dotování vrcholového sportu, nebudovat jen průmyslové zóny ale poskytovat více pozemků i pro bytovou výstavbu, podporou veřejné dopravy předcházet nutnosti budování dalších silnic, stavět se za hospodárné nakládání s veřejným rozpočtem a majetkem. Ve zkratce jde o to identifikovat a prosazovat zájmy občanů.
